Jistě už víte, že za spoustou čínských znaků se skrývá nějaký příběh. U některých z nich lze i dnes jejich původ odhadnout podle toho, jak vypadají, za to u jiných i když člověk ví, co hledat, nevidí žádnou podobnost s tím, co znak znamená.
Tento článek je o znacích, kde na první pohled žádná souvislost s význam není, ale když ji objevíte, často vám pak změní pohled na svět (mně se to stalo u znaku „krásný“ – až si přečtete, jak vznikl, pochopíte proč). Prostě čínské znaky, tak jak je neznáte.

Muž – nán

Znak pro slovo muž se skládá ze znaků:
pole tián
a
síla lì
Z čehož vyplývá, že muž byl ten, kdo na poli používal sílu. Což pokud vezmeme v úvahu, že tradiční povolání mnoha mužů v Číně, je rolník, pak to dává dokonalý smysl.

Dobrý – hăo

Znak je, jak vidíte kombinací znaků pro ženy nǚ a dítě zĭ. Je to tedy kombinace něčeho, co je považované za nezbytné, aby byl člověk šťastný.

Unavený – lèi

Znak je kombinací znaků pro pole a hedvábí. Někteří sinologové se domnívají, že je to kvůli toho, že ve staré Číně, muži pracovali především na poli a ženy zpracovávaly s hedvábí, a tak tento znak ukazuje na to, že všichni v domácnosti jsou unaveni.

Krásný – mĕi

a

Znak, je kombinací znaku pro ovci yáng a znaku pro velký dà. Znak pro krásný, tedy původně ukazoval na krásu pěkně velké (vyžrané) ovce. Od této chvíle vždycky, když v čínštině použiji slovo „mĕi“, budu mít před očima tlustou ovci… 

Dívat se – kàn

Ve znaku můžete v horní části vidět znak pro ruku – shŏu. Pod rukou se nachází znak pro oko mù. Tedy je to ruka nad okem, která jako by říkala „koukej se“.

Daně – shuì

Ve straré Číně se daně od rolníku vybíraly ve formě obilí. Proto je logické, že se znak pro daně skládá ze zrní (rýže) héa znaku pro „předat někomu něco“ duì