Život na Tchajwanu - Koleje

Jak se žije studentům na Tchajwanu – fotoreport

Už druhý rok bydlím na kolejích patřících k National Chengchi univerzitě. Kolej je pouze pro dívky, což znamená, že muži mohou vstoupit pouze po registraci na vrátnici, kde dostanou reflexní vestu, kterou by měli mít celou dobu návštěvy na sobě (aby byly všechny obyvatelky koleje varovány).

V přízemím, jak vidíte na obrázku dole, je prostor, kde si můžete přečíst noviny, koupit něco z automatu (věčně tam ale nic dobrého není) a vyzvednout poštu, která se dává do těch malých schránek na stěnách.

Každé poschodí má společenský prostory, kde se můžete koukat na televizi (pokud funguje). Na mém poschodí jsou tyto prostory téměř identické s těmi v přízemí.

Nejzásadnějším rozdílem je přítomnost váh a obrazů, které nám bez tak jiná poschodí závidí. Tchajwanky se chodí vážit opravdu často. Na fotce není bohužel vidět zrcadlo. Zrcadlo je významné tím, že je to v podstatě setkávací místo – na pokojích zrcadla nejsou (a jak poznáte na poslední fotce pokoje, není ani prostor, kde byste si mohli postavit svoje vlastní), takže minimálně ráno, před odchodem do školy, se u něho každý zastaví. Večer se před ním zase nacvičují taneční kreace (opravdu). Je to prostě středobod našeho společenského dění.

Na Tchajwanu se hodně recykluje. Na fotce dole vidíte naše recyklační prostory na chodbě, ze kterých je jasné, jak zoufale si už přejeme příchod paní uklízečky. Před recyklací se musí odpadky umývat. Nevím, zda je to spíše kvůli recyklaci nebo kvůli tomu, aby zbytky jídla nelákaly šváby a mravence.

Naše chodba, která je holkama z recepce přezdívána „Road to hell“ (nevím proč).

Naše umývárna a sušárna. Jak vidíte místo umyvadel máme jedno velké korýtko.Pod korýtkem je trošku vidět žlutá valcha na praní prádla. Příznivci praček musí chodit do jiného křídla kolejí.

Jedna z velkých výhod život na kolejích (kromě nízké ceny a blízkosti školy) je právě tento přístroj. Na Tchajwanu se kohoutková voda nedoporučuje k pití, a tak je třeba si vodu kupovat. Naše kolej má ale tento skvělý přístroj, kde si můžete sami natočit studenou, vlažnou nebo horkou vodu. V některých případech je to zapotřebí i k jiným účelům než k pití, protože v umývárně teplá voda za tu dobu, co tady bydlím, ještě netekla (a myslím, že ani nepoteče).

Záchody, stejně jako sprchy, máme 4 na 24 lidí. Jediná nevýhoda je to, že se v koupelnách v zimě netopí a navíc, jsou tam i okna, která se nedají zavřít. Tuto zimu, kdy oficiálně tekla teplá voda od 22:00 do 5:00 (což znamená že ve skutečnosti začala téci tak v 23:00), se to ukázalo být velkou výzvou pro to, odhodlat se jít vůbec sprchovat.

Na naší chodbě jsou pokoje pro dva (nebo spíše pro dvě). Doufám, že pozorného diváka zaujme praktické šatní zrcadlo o velikosti krabičky cigaret, které je opravdu k ničemu. Při příjezdu na kolej si je zapotřebí koupit vlastní matraci, peřinu i ložní prádlo, což ale když přihlédnete na to, kolik ušetříte bydlením na koleji, není žádný velký výdaj.